09.02.2012
Mladá generace, když potřebuje kámen (v tomto případě jako dekoraci, dárek, nikoli jako zbraň) nejde do přírody. Obrací se nejprve na internet. Přítelkyně jednoho našeho produktového manažera slyšela, že mám na stole kameny. Slouží mi jako dekorativní těžítka, pro účely pacifikace podřízených jsem je dosud neměl důvod použít. I napadlo ji dát příteli nějaký podobný jako dárek. Nešla ale k potoku hledat oblázek. Obrátila se na internetové obchody, nebo vyhledávače. Jaký výraz zadala, nevím. Když zadáte do vyhledávače „šutr pro přítele“, tak vygúglujete např.: „Jednou jsem dělala výpečky a byly jak šutry, ale přítel se překonal. Snědl je a ještě mi je pochválil (http://zena-in.cz)“. Možná zvolila vhodnější klíčová slova. Ale nabídku okrasných dárkových šutrů nenašla.
Ani poté však nešla k vodnímu toku. Poslala mi mail. Zněl asi takto:
Uznávám, že v Praze není moc potoků, k nimž se dá jen tak sejít a hledat tu oblázky bez rizika úrazu. Je fakt, že nehledáte-li jakýkoliv šutr, ale přesně specifikovaný kámen s bílým pruhem, šance na jeho nalezení i v kamenitém potoce se limitně blíží nule. Ale jsem přesvědčen, že zde nesporně něco najdete. Možná narazíte na jiný kus skály ohlazený vodou do tvaru, který daleko předčí ten, co jste měli na mysli. Každopádně tu ale objevíte reálný svět živlů, kamenů, vody, světla, který nám občas tak trochu uniká. A funkci připomínky dobrodružného výletu k potoku pak zastane jakýkoliv kamínek.
A pokud ve vás hlodá zvědavost, zda jsem mladé slečně poskytl žádanou radu, tak ano. Je přece slušné odpovídat na dotazy. Popsal jsem jí zcela přesně, kde podobný kámen najde. Stačí, když zajede s přítelem na západní pobřeží řeckého Korfu do zátoky Ermones, přeplave asi tři sta metrů vpravo za výběžek, kde najde opuštěné místo se záplavou podobných oblázků. Ale řekl bych, že budou-li postupovat dle mého návodu, budou kameny až to poslední, co by je zajímalo.
Archiv novinek
Malý příběh o netoholismu | Albertina dvacetiletá
|
Bezmezná důvěra v sílu internetu mě stále bude překvapovat. Je nepochybné, že zde najdete informaci, více či méně spolehlivou, o čemkoliv. Na internetu rychle vytvoříte spojení spousty lidí, kteří se nadchnou pro nějaký více či méně bohulibý čin, který jsou schopni pak realizovat i mimo tento virtuální prostor. Ale můj příběh je o něčem jiném. Je o shánění šutru. |
Ani poté však nešla k vodnímu toku. Poslala mi mail. Zněl asi takto:
| Vážený pane, obracím se na Vás s takovou netradiční prosbou o pomoc. Jsem přítelkyně jednoho z vašich produktových manažerů. Jednou mi vyprávěl, že u Vás v kanceláři viděl na stole těžítko ve tvaru kamene, oblázku, přes který se táhl tmavší proužek (nejsem si jistá, zda to popisuji srozumitelně, ale doufám, že víte, co mám na mysli). Moc se mu líbil. A protože bude mít zanedlouho narozeniny, napadlo mě, že bych mu mohla koupit něco podobného. A proto Vám píši. Snad není příliš troufalé ptát se, kde bych mohla takové či podobné těžítko sehnat. Obešla jsem několik obchodů, hledala jsem i na internetu, ale na nic takového jsem nenarazila, proto doufám, že byste mi mohl pomoci. |
Uznávám, že v Praze není moc potoků, k nimž se dá jen tak sejít a hledat tu oblázky bez rizika úrazu. Je fakt, že nehledáte-li jakýkoliv šutr, ale přesně specifikovaný kámen s bílým pruhem, šance na jeho nalezení i v kamenitém potoce se limitně blíží nule. Ale jsem přesvědčen, že zde nesporně něco najdete. Možná narazíte na jiný kus skály ohlazený vodou do tvaru, který daleko předčí ten, co jste měli na mysli. Každopádně tu ale objevíte reálný svět živlů, kamenů, vody, světla, který nám občas tak trochu uniká. A funkci připomínky dobrodružného výletu k potoku pak zastane jakýkoliv kamínek.
A pokud ve vás hlodá zvědavost, zda jsem mladé slečně poskytl žádanou radu, tak ano. Je přece slušné odpovídat na dotazy. Popsal jsem jí zcela přesně, kde podobný kámen najde. Stačí, když zajede s přítelem na západní pobřeží řeckého Korfu do zátoky Ermones, přeplave asi tři sta metrů vpravo za výběžek, kde najde opuštěné místo se záplavou podobných oblázků. Ale řekl bych, že budou-li postupovat dle mého návodu, budou kameny až to poslední, co by je zajímalo.
![]() |
Autor: PhDr. Michael Babka Pokračování 13. února 2012 |

