Mobilní operátoři ovládli celý svět. Nepronikli snad ještě na dna moří a do hlubokých jeskyň. U nás v Česku si tři z nich rovnoměrně rozdělili veškerý prostor. Zemi, vodu i vzduch. Mají to i v názvu, pokud připustíme, že „T“ znamená „terra“. Pro další konkurenty žádné místo. Leda by přišli jako UFO z vesmíru. Vše pokryto, jak před léty zněla kampaň jedno z nich. Kromě metra a pár metrů čtverečních (obvykle těch, kde si nejnutněji potřebujeme zavolat), jsme všude dosažitelní, zmapovatelní, zkontrolovatelní. Dokonce prý, i když mobil vypneme. Jsme i odposlechnutelní, pokud tedy zase přístroj zapneme a použijeme. S vybranými a předem souhlasícími lidmi lze sdílet polohu a zobrazit ji na mobilu. Tedy rozumějme polohu na mapě. Rodiče tak snadněji monitorují svá dítka, která pak sotva mohou tvrdit, že právě studují v knihovně odbornou literaturu k maturitě. Otec či matka totiž v témže prostředí internetových map snadno zjistí, že nejbližší knihovna patří domovu důchodců a je několik kilometrů od daného místa. Co se naopak zobrazuje v místě aktuálního výskytu potomka, je hustá síť barů a restaurací. Když zjišťování, kde se kdo právě nachází, jde realizovat s vybranými a svolnými, tak technicky to samozřejmě jde i s těmi, co vůbec nic netuší. Jde-li o Brity a zejména celebrity, pak do té doby, než se to provalí v médiích. Jde-li o našince, pak se to nedozvíte třeba nikdy. Vše pokryto a dokonale ukryto.

Mobilní operátory v zásadě nezajímá, kde se zrovna vyskytujeme. Hlavně že utrácíme za komunikaci. Zaměřit náš pohyb prostřednictvím mobilu může být ale komerčně využitelné jinými. Když se ví, kde právě jste, tak vám může přijít reklamní esemeska vemlouvavě sdělující, že už je pozdě podvečer, vy máte určitě hlad a hned za rohem je krásná restaurace. Stačí odpovědět na zprávu a hned vám rezervují stůl. A pojďme dál. Propojme to s tím, co se dozvíme například z placení kreditní kartou a evidence elektronických pokladen, a můžeme mít dokonalý obraz o tom, co právě děláte, odkud jdete, co jste si koupili na sebe nebo k obědu. Tedy „oni“ mohou. Nahromaděním podobných dat lze pak predikovat pomocí statistických modelů vaše budoucí chování. Hypermarket se tak dozví, že se zrovna pohybujete v jeho okolí a s největší pravděpodobností tam zajdete koupit kaviár, protože naposledy jste ho kupoval před týdnem a podle analýzy frekvence konzumace kaviáru při neklesající úrovni utrácení je téměř jasné, že si tento produkt koupíte. Tím se vygeneruje v řídícím centru hypermarketu akce na zjištění přítomnosti zboží na regále a případné jeho doplnění. V podstatě vlastně nic závadného, vždyť jde jen o náš komfort, o naši spokojenost.

Zmapovatelní a předvídatelní lidé jsou lépe manipulovatelní. Také nic nového, tento poznatek se literárně uplatnil už u Čapka nebo Orwella, reálně pak v některých historických i současných totalitních systémech. Co se však zásadně změnilo, je fakt, že nyní už padla všechna technická omezení. Zatím (snad) ještě zůstávají omezení právní. Nebo už raději máme zahodit mobily?

 

Autor: PhDr. Michael Babka, ředitel vývoje Soliditet Pokračování 17. února 2012